Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZÁCHRANÁŘ

HOLD BÁŇSKÝM ZÁCHRANÁŘŮM

 

ILUSTRAČNÍ FOTO.

ČLÁNEK Z ODBORNÉHO ČASOPISU Záchranář

 

Několik tisíciletí hornictví od primitivního sběru a dobývání pazourků až moderní exploataci přírodních zdrojů je neustálým bojem člověka s nástrahami přírody, která se tomuto vykořisťování bránila a dodnes brání.

A tak v celé historii je tento boj provázen nebývalými ztrátami na majetku, na lidském zdraví, ale i na životech.



Rostoucí opovážlivost lidského rodu, zejména v druhé polovině končícího tisíciletí, byla krutě trestána nejen přírodou, ale horníci museli mnohdy pykat i za své chyby.

Obrazek

ILUSTRAČNÍ FOTO

ČETA DŮLNÍCH ZÁCHRANÁŘŮ

A tak se v kritických chvílích zrodila pověstná hornická solidarita, nezbytná snaha pomoci kamarádovi v době tísně. Na tyto kořeny pak v uplynulém století po mnoha krutých zkušenostech navázal zcela nový obor hornického podnikání - báňské záchranářství, které se tak postavilo po bok staršímu a zkušenějšímu hasičství. Od něj se však velmi rychle oddělilo právě pro své zcela neobvyklé a extrémní podmínky, jejichž výčet každý záchranář dobře zná.

Nechci zde podrobně připomínat celou historii vývoje dýchací techniky, zásahové techniky a všech organizačních struktur. Nechci vzpomínat ani podrobnosti těchto, ani mnoha dalších významných počinů v oblasti ochrany a záchrany v hornickém podnikání. Je to neuvěřitelný řetězec tápání, omylů i zjevných chyb, ale také nebývalých úspěchů, řetězec dokladů hrdinských činů a sebeobětování. Mnohokrát jsme o nich hovořili, často jsme o nich psali.

Po oslavách svátku sv. Barbory v prosinci 1993, kdy bylo slavnostně otevřeno Hornické muzeum OKD v areálu bývalého Dolu Anselm (E. Urx) v Ostravě-Petřkovicích, následovala hned v následujícím roce instalace exponátů a informací o báňské záchranné službě v jedné z osmi památkově chráněných budov muzea ve dvou místnostech objektu č. 14. Hlavní expozice dýchací techniky však zůstala i potom v objektu HBZS v Ostravě-Radvanicích.

Již v té době vznikla myšlenka vybudovat v rámci Hornického muzea OKD, které se stalo významným střediskem montánní turistiky v evropském měřítku a každý rok přináší nová překvapení zpřístupňováním dalších expozic, služeb a zajímavostí, nějakou významnější pietní prostoru, která by uctila památku všech, kteří této činnosti věnovali své, mnohdy celoživotní úsilí, a často obětovali i své zdraví a životy.

Prvotní představa o vytvoření pietního místa se nakonec změnila v rozhodnutí věnovat tomuto vysoce humánnímu poslání, které se během posledních generací stalo zcela samostatným oborem hornického podnikání, vědy a výzkumu samostatnou expozici, která by v novém tisíciletí připomínala nejen odkaz historie báňského záchranářství, ale doložila také mnohaletou a obětavou snahu báňských záchranářů dobrovolně a co nejlépe sloužit horníkům, k nimž patřili a stále patří, a celému hornictví, jehož byli a jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí.

 


Obrazek

 



 

Díky pochopení a finančnímu přispění vedení akciové společnosti KARBON INVEST se podařilo tuto myšlenku realizovat, počínaje rekonstrukcí památkově chráněné budovy společností VOKD, a. s.

Pak za pomoci pracovníků Hornického muzea, Nadace Landek a díky aktivitě mnoha nadšených pracovníků převzala OKD, HBZS, a. s. hlavní tíhu vybudování pietního místa a samostatné expozice báňského záchranářství.

Během dvou let se podařilo vytvořit ve světovém měřítku ojedinělou expozici v jednom traktu památkově chráněné budovy č. 12 (někdejší koupelny, cechovna, lampovna, známkovna aj.). Tento objekt byl ještě za provozu důlního závodu mnohokrát upravován a přestavován, ale jeho historický ráz ve stylu průmyslové secese z počátků 20. století zůstal v základních rysech zachován.Obrazek

Příprava rekonstrukce byla zahájena 8. června 2001. Po setkání specialistů z řad představitelů Hornického muzea OKD, HBZS Ostrava, Nadace Landek a za účasti externích spolupracovníků 26. říjnu 2001 začala práce na tvorbě, úpravě a restauraci prostředků sbírkového fundusu. Pod přísnou kontrolou památkářů pak probíhaly stavební úpravy, které byly klíčovým místem realizace celého záměru.

Pak následovaly náročné práce na úpravě interiérů a tvoření modelů ve skutečné velikosti v suterénu a přízemí budovy. A tak zde nalezneme funkční část dýmnice, hlavní typy uzavíracích hrází, zařízení těžké mechaniky i vybavení pro inertizaci, vybavenou důlní základnu, ale také funkční povrchovou aparátku, v další části prostředky speciální lezecké a potápěčské techniky (zde přispěje i fond Národního technického muzea) a z oblasti měřicí a indikační techniky aj. Druhé nadzemní podlaží je jen v části objektu a zde jsou soustředěny sbírky z vývoje dýchací techniky (přístroje pracovní, sebezáchranné a pomocné) a z oblasti měřicí techniky do poloviny 20. století. Základem byly sbírky do roku 2002 vystavované a deponované na HBZS Ostrava. Ani zdaleka se však nepodařilo umožnit prohlídku celého souboru reálií, které se podařilo postupně soustředit. Veřejnosti budou představeny jen ty nejzajímavější exponáty.Obrazek



 

Zdá se, že se podařilo (a zřejmě to byla jedna z posledních šancí) dokumentovat báňské záchranářství nejen doklady a záznamy, ale přímo dobovými reáliemi, a to takřka v ucelené časové řadě posledních 120 let.

 

Dnes, v předvečer slavnostního otevření této ve světě ojedinělé expozice, je nutné poděkovat Obrazeknejen celému širokému týmu realizátorů, pracovníkům OKD, HBZS, a.s. Ostrava, ale i záchranářům z dolů, kteří v době pohotovosti svojí prací přispěli k realizaci této skvělé výstavy, která je plně zasvěcena báňskému záchranářství, této poněkud zvláštní lidské činnosti, činnosti ve které se za vývoj a získávání dalších poznatků platila obzvlášť vysoká daň v podobě lidských životů.