Jdi na obsah Jdi na menu
 


Novodobá historie-důl Staříč

9. 12. 2009

 

Důl Staříč

Na sklonku zimy 1961/1962 byla zahájena výstavba největšího dolu v OKR na koksovatelné uhlí.Obrazek

Tento důl, pojmenovaný Dolem Staříč, se nachází v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Jeho dobývací prostor má rozlohu přes 40 km2 a rozkládá se na katastrálních územích těchto obcí: Brušperk, Staříč, Žabeň, Lískovec, Ptáčník, Sviadnov, Frýdek, Fryčovice, Místek-Lysůvky, Zelinkovice, Chlebovice, Palkovice a Rychaltice.

Aby těžba uhlí z tohoto velkodolu byla co nejhospodárnější, je dobývací prostor rozdělen na tři samostatné části, které tvoří závod Staříč I ve Sviadnově, závod Staříč II ve Staříči a závod Staříč III v Chlebovicích, s pomocným závodem Staříč IV v Rychalticích. Každý z těchto závodů měl dvě jámy s odlišným posláním při provozu dolu a pomocný závod Staříč IV měl pouze jednu pomocnou jámu.

Před vlastní výstavbou tohoto mohutného těžebního komplexu byl proveden rozsáhlý geologický průzkum pokryvného karbonského pohoří vrty z povrchu, jehož počátek se datuje začátkem tohoto století.

První vrt v podbeskydské oblasti byl proveden v Paskově francouzským podnikatelem Chanovem v roce 1901 až 1902.

Po tomto úspěšném vrtu tehdejší majitelé důlních poli (Mostecká uhelná společnost, společnost Vítkovické těžařstvo. Báňská a hutní společnost) intenzivně rozšířili průzkum v celém Podbeskydí. V krátkém údobí od roku 1902 až do roku bylo v oblasti Podbeskydí provedeno více než 30 vrtů. Z tohoto počtu bylo provedeno 8 vrtů v poli závodu Staříč I. Vrty prováděla firma A. Fauk a spol. ve Vídni a Rakouská vrtná a kutací společnost. Vlivem nepříznivé hospodářské situace po první světové válce byly průzkumné práce v Podbeskydí zastaveny.

Teprve při blížícím se válečném nebezpečí a ve 2. světové válce se stává staříčská oblast středem zájmu jednotlivých společností. V roce 1938 byla vypracována dvě dobrozdání o hodnotě ložiska, jeho uhelných zásobách a návrhu na otvírku dolu ve staříčské oblasti. Dobrozdání byla zpracována dr. Inž. Patteiským a lnž. Míčkem. V roce 1939 byla zpracována další studie staříčské oblastí dr. Šustou. Posledním posudkem v období roku 1938 až 1945 byla geologická studie zpracována prof. dr. Petraschekem v roce 1913.

V tomto roce byla rovněž prováděna rozsáhlá gravimetrická měření celého území OKR včetně jižní podbeskydské oblasti. Po osvobození republiky a znárodnění těžebních společností, bylo přistoupeno k realizaci návrhu inž. Míčka a dr. Šusty na otevření nového dolu ve staříčské oblastí. V roce 1950 až 1951 byl vrtán zajišťovací vrt pro hloubení jámy a byly započaty povrchové práce spolu s přípravnými pracemi k zahájení hloubení jámy v místě dnešních ubytoven pod vrchem Kamenná. Vzhledem k tomu, že výsledky tohoto zajišťovacího vrtu ukázaly mnohem složitější úložní poměry uhlonosného pohoří, byla započatá povrchová výstavba přerušena a bylo přistoupeno k podrobnému geologickému průzkumu této oblasti. V roce 1954 byly zahájeny Uhelným průzkumem, n. p. v Ostravě první vrtné práce v poli dnešního závodu Staříč I. Tyto práce byly skončeny v roce 1957. Průzkum v poli závodu Staříč II byl proveden v létech 1954 až 1958, v poli závodu Staříč III a pomocného závodu Staříč IV v létech 1957 až 1960.

Po zhodnocení výsledků průzkumných prací v této oblasti a po schválení výpočtů uhelných zásob příslušnými orgány bylo přikročeno k projektování nového dolu Staříč.

Projekt byl vypracován pracovníky Báňských projektů v Ostravě. Podle tohoto projektu byla zahájena vlastní výstavba dolu v březnu 1962, a to rozsáhlými terénními úpravami a výstavbou povrchových zařízení na závodě Staříč II.

V létě téhož roku bylo zahájeno zaústění vtažné a výdušné jámy do hloubky 28 m a v roce 1963 na podzim bylo zahájeno hloubení vtažné jámy pomocí definitivního těžního stroje a definitivní těžní věže. Na závodě Staříč III byla zahájena výstavba rovněž v roce 1962 a vlastní hloubení vtažné jámy s definitivním těžním zařízením se započalo v r. 1964. Pří hloubení této jámy byl v měsících srpnu a září vytvořen rekord v docílené metráži. Za 31 pracovních dnů bylo vyhloubeno 321,93 m hotové jámy o průměru 7,5 m. Rovněž na závodě Staříč I byly v roce 1962 provedeny částečné terénní úpravy, na rozhraní roku 1963 a 1964 bylo provedeno zaústění výdušné jámy a koncem r. 1964 byla postavena experimentální kruhová železobetonová těžní věž, jediná svého druhu ve střední Evropě. Tato věž bude sloužit jak pro hloubení jámy, tak pro pozdější otvírku dolu. I když v údobí od zahájení hloubení první Jámy až do konce roku 1964 bylo na Dole Staříč vyhloubeno již 2 km Jam o průměru 7,5 m, čekalo budovatele tohoto dolu ještě hodně práce, než byla vytěžena první tuna uhlí v r. 1971 a dosaženo plné projektované těžby v roce 1980, kdy byla dokončena jeho výstavba. Do roku 1971 museli raziči vyrazit několik desítek kilometrů důlních děl (chodeb a překopu), aby připravili první poruby v uhelných slojích pro dobývání uhlí.