Jdi na obsah Jdi na menu
 


NĚCO O DOLE ČSL. PIONÝR V PETŘVALDĚ

22. 2. 2010

    

 

logoshhs.gif

 


           

 

hajek.jpg

Když zazní záchranářský zvon,
hlavou proletí všechny nehody, záchranářské akce;
jeden z nás odchází, je to jeho skon!
Už nám neporadí, nepomůže – matička zem ho chce!

Do země, hlubokých šachet s námi fáral,
i tehdy, kdy v dole byli jen záchranáři;
miloval svoje synky, záchranáře, pohlazení jim dával;
HBZS byla jeho svět, měl to v každém diáři!

Jeho památka na různých místech záchranáře,
v různých časopisech a knihách o záchranářství
nám blízkým z cechu hornictví a záchranářství,
nám bude chybět v dalším konání jeho benzínky záře!

Emeritnímu řediteli HBZS v Ostravě – Radvanicích;

„Ing Luboši Hájkovi“!
na posledním tomto setkání slibujeme, že věrni budeme
hornickému cechu i synkům na záchranných stanicích,
už jen proto, že jsi byl náš druhý táta, proto, Tě milujeme!

Ať Ti zpívá celý havířů a záchranářů sbor
naši hornickou hymnu, při loučení s Tebou;
ať vane vítr přátelství kamarádů, havířů z Beskydských hor;
ať náš pozdrav „Zdař Bůh“ je nám vždy ozdobou!

Čest Tvoji památce!

 

 

TATO STRÁNKA

JE VĚNOVÁNA NESTORU

A

LEGENDĚ BÁNSKÉHO ZÁCHRANÁŘSTVÍ

UZNÁVANÉ V CELÉM HORNICKÉM SVĚTĚ

NEDÁVNO ZESNULÉMU

PANU

zemreli.png

ING.LUBOMÍROVI HÁJKOVI CSc.

 

 


 

PŘEVZATO Z KLUBU PŘÁTEL HORNICKÉHO MUZEA

 

......mimochodem ,všem příznivcům vřele doporučuji návštěvu.

Úžasné a velmi pečlivě připravené expozice

osloví nejen Vás ale i ostatní příznivce hornictví a důlního záchranářství.

 

Obrazek

 

 

 NA FOTOGRAFII ZLEVA:

DNES JIŽ ZESNULÝ ŘEDITEL HBZS

PAN ING.FRANTIŠEK PAPŘOK

A  PRACOVNÍK HBZS

PAN VÁCLAV SMIČKA

DVA Z MNOHA

KTEŘÍ BÁNSKÉMU ZÁCHRANÁŘSTVÍ ZASVĚTILI  SVŮJ ŽIVOT

Petřvald

Hornické město Petřvald je součástí okresu Karviná, jenž leží ve slezské části severní Moravy.Obrazek

Povrch je mírně zvlněný, bez nápadných hor a terénních hran. Průměrná nadmořská výška je 265 m. Podnebí lze řadit do mírného pásu a je mírně kontinentální. Je příbuzné klimatickým podmínkám sousedících oblastí Polska. Průměrná roční teplota vzduchu osciluje kolem 8 st.C.

Vodní soustava přináleží k Baltskému moři, povodí Odry a sestáva z Petřvaldské stružky

Specifický charakter dává městu i celému okresu Karviná již ukončená hlubinná těžba černého uhlí.

Jeho vrstvy o mocnosti 160 - 800m, jsou uloženy pod čtrtohorními a třetihornímy překryvy. Průměrná mocnost slojí je 2m.

Těžba uhlí byla na území města započata roku 1833 a ukončena v roce 1997.

Historie města První zmínku o obci Petřvald můžeme najít v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Obec byla součástí bohumínského soudního okresu do r. 1868. Poté byla součástí okresu Fryštát, od roku 1949 správního okresu Karviná. Ves náležela původně knížeti Bolkovi. Roku 1409 ji Bolko prodal Ondřejovi z Tvorkova k polsko ostravskému panství. V roce 1602 připadla k Vratimovu. Roku 1720 prodal Karel František Skrbenský z Hradiště Mikuláši Taaffemu k Dolní Lutyni. Kolem roku 1790 koupil statek Jan Larisch - Monnich. Roku 1895 jej zdědil Eugen Larisch - Monnich a po něm Gabriela Larischova - Monnichova, provdaná roku 1897 za Thumahohensteina. Za první pozemkové reformy byl Gabriele ponechán zbytkový statek s lihovarem a lesním hospodářstvím.

Rozvoj obce na přelomu 19. a 20. století byl značně ovlivněn těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Dobývalo se několika nehlubokými šachticemi. Postupně se těžba soustředila do šachtic

Jindřích a Evžen.

Obě se staly v roce 1859 majetkem Evžena Larische - Monnicha. Obrazek

Patřila mu rovněž větrací jáma Mariánka, vybudovaná v roce 1878.

V roce 1899 byl otevřen důl Alpinenschacht, od roku 1927 nazývaný důl Václav.

Důl Evžen byl vybudován v roce 1862.

Důl Albrecht, od roku 1920 nazývaný Důl Hedvika, vznikl v roce 1872. Důl Ludvík byl vybudován v roce 1898 a Důl Žofie v roce 1871.

V roce 1850 byla částí obce Petřvald zvané Březinka založena u jámy Evžen továrna na výrobu běloby zinkové, jejimž majitelem byl původně rovněž Larisch - Monnich. Zanikla v roce 1932. V meziválečném období zde byla továrna na nábytek firma Richter a spol. K 1. lednu 1953 byly sloučeny dosavadní doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik s názvem Důl Julius Fučík.

V lednu 1955 byly sloučeny doly Evžen a Václav a takto vytvořený národní podnik nesl název Důl československý pionýr.

V dubnu 1961 byly sloučeny doly Ludvík a Julius Fučík pod název Julius Fučík, v roce 1963 doly Československý pionýr a Žofie pod názvem Důl československý pionýr. V lednu 1970 se sloučil Důl Československý pionýr s Dolem Julius Fučík.

V Dole EvženObrazek vozili uhlí dva koně

Rozsáhlé kutací práce předcházely hloubení Dolu Evžen (původně Jakub) v Petřvaldě. Od 30. let 19. století bylo vyhloubeno 22 kutacích jam, z nichž nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835 Mělké dobývání ale mělo malý efekt, navíc velké potíže byly s čerpáním důlní vody. V roce 1868 se pak začala hloubit těžní jáma Evžen pro hlubinnou těžbu.

Název Důl Evžen (Eugen) šachta dostala v roce 1880 podle zakladatele hraběte Eugena LarischeMönnicha.

 

 

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

 

 

Na těžní jámě byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny, s klecemi pro čtyři důlní vozíky. Uhlí se převážně těžilo ze slojí o mocnostech 55 až 180 cm. Pro svoz uhlí se v dole od roku 1868 používali dva koně. Byl to první důl v revíru, který použil koně pro důlní dopravu. Vytěžené uhlí bylo dopravováno povrchovou lanovkou dlouhou 80 metrů do úpravny dolu. Důl měl také vlastní elektrárnu.

Velkým přínosem pro odbyt uhlí bylo v roce 1887 připojení železniční vlečky na košicko-bohumínskou dráhu. V letech 1932-1933 postavil důl velkou briketárnu, která však byla na rozkaz nacistů v roce 1943 demontována a odvezena do Doněcka v SSSR, odkud se již nevrátila. V roce 1934 prošla velkou rekonstrukcí úpravna z roku 1914. V roce 1939 přešel Důl Evžen pod správu Severní dráhy Ferdinandovy. Po druhé světové válce byl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské doly.

V září 1952 pak byl přejmenován na Důl Československý pionýr.

K 1. lednu 1955 byl důl přičleněn k Dolu Václav kvůli společné rekonstrukci a modernizaci, která ale nebyla dokončena.

Koncem padesátých let se v dole zkoušel brázdicí stroj Eickhoff a uhelný pluh Löbe ve sloji Gabriela. Dobývání pluhy se však pro velkou tvrdost uhlí neosvědčilo.

Velká tragédie

Velká tragédie důl postihla 29. června 1917, kdy při špatné manipulaci s důlní lampou vybuchly třaskavé plyny. Při výbuchu zahynulo deset horníků a dva byli těžce zraněni.

Důl Čs. pionýr ukončil činnost v roce 1972. Těžní jáma s konečnou hloubkou 626 metrů byla zasypána o rok později.

Obrazek

foto:naše UVS po vyfáráni z šestého patra,

horní řada zleva V.Smička,já  Ladík Vyroubal

a ostatní kamarádi

Pro své zaměstnance důl postavil v letech 1866 až 1924 dělnické kolonie, které měly celkem 73 domů. Organizačně byl Důl Československý pionýr začleněn do karvinské části revíru, ale od všech karvinských dolů se výrazně lišil svými úložními podmínkami slojí. Dobýval jak nízké ležmé, strmé i polostrmé sloje ostravského souvrství, tak i mocné sloje karvinského souvrství.

Za dobu svého trvání vytěžil Důl Evžen

Obrazek

foto:poslední vozík z dolu Evžen r.1972

 

23,803 mil. tun kvalitního černého uhlí. Nejvyšší roční těžbu dosáhl v roce 1942, a to 560 tisíc tun, a pak v roce 1963, kdy vytěžil 559 tisíc tun. !

Související články:

Důl Jiří dával uhlí necelých třicet let (19.11.2008)

Z Dolu Vilém zbyl jen plynový komínek (02.10.2008) Historii Dolu Lazy v Orlové provázejí neštěstí (28.07.2008)

V Orlové se těžilo uhlí od roku 1835 (14.07.2008) Hlubina měla raritu – lanovku v podzemí (10.07.2008) Chodící encyklopedie havířiny (06.06.2008)

Při hloubení Austrie jámu utěsňoval špek (04.06.2008) Důl Jan-Karel dává uhlí už sto padesát let. (15.05.2008)

Důl Gabriela ničily výbuchy a požáry (08.04.2008) Důl Hoheneger změnil jméno na Důl 1. máj (02.04.2008) Největší katastrofa postihla Důl Františka (07.03.2008) Důl Dukla: za sto let sto miliónů tun uhlí (08.02.2008)

Z Dolu Jindřich zůstal jen komín kotelny (04.02.2008) Důl Pokrok v Petřvaldě zažil velké tragédie (15.01.2008) Těžní věž dolu Hedvika se zřítila do hlubiny (13.01.2008)

Důl Václav získal název po českém světci (07.01.2008) Důl Žofie už netěží uhlí, ale čerpá vodu (10.12.2007) Důl Žofie (24.11.2007) Důl Václav (04.11.2007)

Z haldy Dolu Ema je vidět celou Ostravu (29.10.2007) Šachta svaté řeholnice (21.10.2007)

Žofie zůstala nad vodou (19.10.2007)

Důl Ludvík nechtěl 74 let vydat svoje uhlí (09.10.2007) Důl Odra vzdoroval vodám řeky Odry (05.10.2007) Pokrokový Důl Fučík (01.10.2007)

Důl Bedřich svoje uhlí nikdy nevydal (25.09.2007)

Jámu Louis vystřídal Maršál Jeremenko (15.09.2007) Věže Dolu Alexander kulturními památkami (05.09.2007) V petřkovickém Dole Anselm se těžilo 157 let (26.08.2007)

Při výstavbě Dolu Viktoria Němci prohráli (14.08.2007) Důl František v Přívoze dával uhlí 146 let (25.07.2007) Do mělké Trojice se fáralo pěšky (17.07.2007)

Ignát vydal první uhlí po 40 letech kutacích prací (07.07.2007)

Z hrušovského Huberta se stal Stachanov (25.06.2007) Jámu Louis vystřídal Maršál Jeremenko (17.06.2007) Historii Zárubku ukončil požár v roce 1990 (11.06.2007) Důl Ida býval Stalinem i Rudým říjnem (14.04.2007)

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář